Echo

1. ledna 2017 v 23:36 | Misaki Mayo

Hallo, Hallo
Anybody out there?

Vážně jsem si nikdy nepředstavovala, že budu ve svém vlastním světě uvnitř hlavy stát na okraji propasti, čekat, ptát se sama sebe, co jsem udělala špatně, proč tak často opouštím ten svět venku. Neměla jsem velké sebevědomí. Vůbec ne, ale popravdě, když jsem ji potkala, myslela jsem si, že všechno bude fajn. Znáte ten pocit., kdy se cítíte, jako když se vznášíte na polštářku z vaty a na nic nemyslíte, takhle to vypadalo v mé představivosti. Když jsme byli spolu, jako bych na venek zářila a uvnitř jsem byla tak bezstarostná. Ovšem svět je krutý a teď jsem jen osamělá na okraji propasti a ptám se, jestli tu někdo je. Připadám si jako hluchá. Je tu pro mně někdo? Je tam venku někdo? Je tady někdo, kdo mě podrží. Ubíjí mě to. Ta samota. To že jsem ji ztratila a tím ztratila i kamarádku. Zvláštní jak to všechno začalo.



Cause I don't hear a sound
Alone, alone
I don't really know where the world is but I miss it now
V té samotě neslyším nic. Hledám, jestli neuslyším skutečný svět, ale jako by tu ani nebyl. Jako by už pro mě neexistovalo nic než samota v mém světě. Měla bych se zavřít do komůrky a zůstat sama navždy. Nebo můžu skočit do propasti a už se nikdy do Světa reálného nevrátit. Šlo by to? Teď se postavit všemi tváří v tvář? Postrádám svět, ten nadýchaný růžový, duhový, barevný svět, tady totiž neprosvítá žádné světlo. Ani to sluneční. Myslím, že ve skutečném světě prší. Chtěla jsem se jít projít, než jsem se v slzách a vzpomínkách uchýlila sem. Doufala jsem, že tu zůstalo trošku té lásky a tepla a pocitu bezpečí, ale je to pryč. Nevím jak to vrátil. Bolí to. Na dně propasti je moje komora. Tam jsem tvořila. Teď se tam bojím vrátit. Možná už neexistuje a já si jen něco nalhávám.
I'm out on the edge and I'm screaming my name
Like a fool at the top of my lungs
Stojím na okraji té propasti a najednou se rozkřičím. Napoprvé křičím její jméno, ale nakonec skončím u toho, že křičím své jméno s plných plic. Tolik zoufalství v tom křiku. Nad propastí se najednou vykreslí malé světílko a osvětli to tady celé bíle. Otočím se.

Sometimes when I close my eyes I pretend I'm alright
But it's never enough
Zavřu oči a vyhřívám se na tom malém světle, které, ale nic nevydává. Zavřu oči, jako jsem to občas dělávala, už je to týden, co nejsme spolu a užírá mě to. Pohádali jsme se a rozešli, a toho jsem se nejvíc bála. Nikdy jsme se nehádali. Ne doopravdy. Možná proto to tak bolí. Zvláštní. A teď? Nestačí to a nikdy ani nebude. Znova zakřičím.
Cause my echo, echo
Is the only voice coming back
My shadow, shadow
Is the only friend that I have
A ta ozvěna je jediné co se mi vrací zpět a vyvolává to ve mně bolest. Otevřu oči a otočím se k propasti zády. Zadívám se na svůj stín, který je teď asi mým jediným přítelem a v slzách mám chuť říct. "Ahoj, budeme si povídat? " Mám chuť ho obejmout, tady to není nemožné, ale nemám dost sil na tu představu. Nechávám to být a znova se otočím k propasti. Koukám do černoty propasti. A pak se zase rozkřičím, ale tentokrát křičím souvislé věty.
Listen, listen
I would take a whisper if
That's all you have to give
"Poslouchej! Poslouchej! Stačil by mi tvůj šepot, kdyby to bylo to jediné, co můžeš dát! "
But it isn't, isn't
You could come and save me
Try to chase it crazy right out of my head
"Ale tak to není! Ty už tu pro mě nejsi. Mohla bys přijít a zachránit mě! Ale asi už o to nemáš zájem."
Snaž se mi to bláznovství dostat z hlavy. Zašeptám si pro sebe, protože už doopravdy blázním a ta bolest po celém těle? Mám zlomené srdce? Vždyť to byla pitomá hádka a my už se neviděli. A že to byla dlouhá hádka. Žárlivost je mrcha a láska je děvka. Páni to už je to fáze hněvu? Nevím. Chci, aby se vrátila. Vzpomenu si na jednu písničku a začnu si ji nahlas zpívat.

"I'm out on the edge and I'm screaming my name
Like a fool at the top of my lungs
Sometimes when I close my eyes I pretend I'm alright
But it's never enough
Cause my echo, echo
Is the only voice coming back
My shadow, shadow
Is the only friend that I have."
Připadá mi to zvláštní. Ale zpívám si dál.
"I don't wanna be down and
I just wanna feel alive and
Get to see your face again
I don't wanna be down and
I just wanna feel alive and..."
Můj hlas utichá. Už nedokážu zpívat, po tvářích mi stékají slzy. Imaginární slzy. To už umírám. Nenávidíš mě, za to, co jsem řekla? Chtěla bych tě ještě jednou vidět. Představuju si tvou tvář. Ale pořád je ozvěna co odeznívá a můj stín tady moji jediní přátelé ty už se nezjevíš. Právě se rozhodnu, že skočím do propasti, ať je na dně studená zem, má komurka spálená na popel či cokoliv jiného. Koho to zajímá?
Get to see your face again once again
Just my echo, my shadow
You're my only friend
Chybíš mi. Ještě naposledy si představím tvou překrásnou tvář, sice bledou a nevýraznou, ale mě vždy připadala tak krásná i s tvými zlatými vlasy. Děkuji ti. A potom skočím a už se neohlížím. A letím vzduchem a začínám plachtit a pomalu se propadám do nevědomí a vracím se. Probouzím se v reálném světě. Bez tebe. Ale měla bych to přece jen napravit. Můžu mít vše zpět. Neměla bych to vzdát. Ještě ne? Mám pravdu? Má přítelkyně na život a na smrt?
I'm out on the edge and I'm screaming my name
Like a fool at the top of my lungs
Sometimes when I close my eyes I pretend I'm alright
But it's never enough
Cause my echo, echo
Oh my shadow, shadow
Slyším ozvěnu té písničky v hlavě, když se zvedám na nohy a znova tvořím svůj svět, abych ti ho mohla ukázat a usmířit si tě. Tak mi prosím odpusť.

Hello, hello
Anybody out there?
Odpověď znám. Někdo tu pro mě je a já jí získám zpět. Někdo tam na mě venku čeká. Musím jít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama